Pátek, 29 března, 2024
aktualne

Škodí řepka včelám? Odborníci si to nemyslí

on

Kdybyste v polovině července přišli do Leopoldova, setkali byste zde několik kamionů plně naložených řepkou. Už patnáct let se zde nachází největší výrobce biopaliv ve střední Evropě.

O řepce koluje několik mýtů a lidé si kladou mnohé otázky. Je škodlivá pro pole? Používá se při jejím pěstování více chemie jako například u pšenice či kukuřice? Dostávají za ni zemědělci větší dotace? Škodí včelám? Na několik z nich jsme se podívali.

Ohrožuje řepka včely?

Výrobce biopaliv Envien Group denně přijímá stovky tun řepky, protože jeden návěs s 25-tunovým nákladem trvá vyprázdnit pouze sedm minut. Pak další a další, takto to probíhá během celého dne. Nejdříve odeberou vzorek, zkontrolují vlhkost semen i výskyt nežádoucího svízele a pošlou ji do laboratoře určit olejnatost a základní výživové hodnoty.

Kdyby něco nebylo v pořádku, vrátili by ji zpět na reklamaci. Děje se to jen minimálně i díky pravidelnému ošetřování řepky během jejího růstu. Na chemické postřiky však ochranáři často ukazují prstem a hodně se o nich debatuje iv internetových diskusích. Podle nich by se neměly používat, protože ohrožují včely. Jaká je tedy skutečnost?

„Když farmář nekomunikuje se včelaři ve svém okolí a řepku začne stříkat chemií během plného květu, porušuje správnou farmářskou praxi a dělá špatné jméno ostatním farmářům. V návodu k použití chemických přípravků je totiž uvedeno, že se nesmí používat v době letu včel. Může se to stát, ale vždy je za tím individuální lidský faktor, „vysvětluje Dagmar Martvoňová ze Sdružení mladých farmářů na Slovensku.

Podle ní včelaři oceňují pěstování řepky ve svém okolí, protože je významným zdrojem pylu a nektaru a v jižních částech Slovenska je pro včely první velkou snáškou v roce. Bez ní by si včely v některých částech roku hledali potravu mnohem náročnější.

„Řepka vnímám jako dobrou medonosné plodinu. Její intenzivní pěstování však ukazuje, že chemickými postřiky je riziková především pro včely a ostatní hmyz. Na druhé straně olej z řepky pěstované v systému ekologického zemědělství je jedním z výživově nejkvalitnějších olejů vyprodukovateľných na Slovensku, je na úrovni panenského olivového oleje, „říká environmentalista Daniel Lešinský.

Je to tedy na komunikaci farmáře s včelařům, aby si naplánoval používání chemických přípravků a nepoužil je v nevhodném okamžiku.

„Řepka, stejně jako jiné plodiny, se ošetřuje. Množství jsou však přiměřené, dokonce na nižší úrovni než při cukrové řepě a na podobné úrovni jako v případě pšenice, „dodává expert společnosti Poľnoservis Radoslav Jonáš.

„Dotace řepky ve formě speciálních plateb neexistuje. Podpora se poskytuje pouze na počet obhospodařovaných hektarů zemědělské plochy bez ohledu na pěstovanou plodinu, „říká Daniel Hrežík, mluvčí Ministerstva zemědělství a rozvoje venkova SR.

Pěstování řepky tedy nespadá mezi specializovanou rostlinnou výrobu. Takovou jsou například vybrané druhy ovoce a zeleniny, chmel, cukrová řepa a bílkovinné plodiny jako hrách, fazole či sója.

„Kromě toho se na některé plodiny vztahuje státní podpora Zelená nafta, nikoliv však na řepku olejnou,“ dodává Hrežík.

Řepka přesto jedno zvýhodnění má, nesouvisí však s jejím pěstováním. Jde o sazbu daně při povinném mísení biosložek do pohonných hmot, díky čemuž je řepka zajímavá i bez speciálních zemědělských dotací.

Nejčastěji se z ní vyrábí jedlý olej, krmivo pro hospodářská zvířata a první generace biopaliv, čímž se výrazně podpořil její odbyt. Jak se vyvíjí v čase její celková výměra a kolik se jí pěstovalo před 20 lety?

Častým argumentem v neprospěch řepky je také názor, že vytlačuje ostatní plodiny a na polích její je neúměrně mnoho. Zatímco na přelomu Milenio zabírala 94 tisíc hektarů půdy, v roce 2019 to bylo 147 tisíc hektarů. Svou rozlohu však nerozšířila jako jediná.

Statistický úřad Slovenské republiky dlouhodobě sleduje výměru osetých zemědělských plodin a její vývoj je pozitivní pro několik kategorií. Nárůst zaznamenala například i kukuřice ze 165 tisíc hektarů na 198 tisíc. Pro srovnání, pšenice se nyní pěstuje na 408 tisíc hektarech. Naopak, brambory klesly z 27 tisíc hektarů na 8 tisíc, slunečnice ze 70- na 49 tisíc a cukrová řepa z 32- na 22 tisíc hektarů.

„Nemyslíme si, že by řepka vytlačovala ostatní plodiny, avšak namísto její velké výměry by bylo dobré pěstovat i plodiny, které skončí na stole Slovenská spotřebitelů jako například zelenina a ovoce,“ tvrdí Martvoňová.

Kromě samotného růstu či poklesu však třeba sledovat i to, na kolika procentech území země se daná surovina nachází. Zdravý agroeko systém totiž potřebuje rozmanitost, střídání plodin, úseky kvetoucích travnatých porostů i nelesní dřevinná vegetaci

Mohlo by Vás zajímat

Stylové diáře pro všechny

Život bez diáře si mnoho z nás nedokáže představit. Je to naše pravá ruka, po které sáhneme pokaždé, když si potřebujeme naplánovat schůzku, poznamenat...