Švarc systém, tedy systém, ve kterém jsou zaměstnanci formálně samostatnými podnikateli, nejčastěji osobami samostatně výdělečně činnými, se v u nás poprvé objevil na začátku devadesátých let minulého století. A české pracovní právo na něj velmi rychle reagovalo zpřísněním – tento systém je sice za určitých okolností výhodnější pro zaměstnance i zaměstnavatele, ale státní pokladna a zdravotní pojišťovny přicházejí zkrátka. Teď se podle všeho švarc systém znovu vrátí na scénu.
Podpora zaměstnavatelů
Současný zákoník práce je velmi rigidní a neumožňuje tak zaměstnavatelům propouštět zaměstnance, pokud k tomu nemají vážné důvody. To pochopitelně vede k tomu, že zaměstnavatelé se naopak zdráhají nové zaměstnance nabírat, dokud to není nezbytně nutné, a dokud si nejsou stoprocentně jistí, že pro ně budou mít adekvátní uplatnění. Tenhle stav rozvoji byznysu pochopitelně neprospívá. A v konečném důsledku je kontraproduktivní i pro zaměstnance.
Zmírnění pravidel omezujících švarc systém by tak mohlo mít pozitivní vliv nejen na pracovní trh, ale také na zaměstnavatele jako takové. Tím spíše, že forma zaměstnávání, která je velmi blízká klasickému pojetí švarc systému, se v některých sektorech služeb a B2B byznysu už objevuje.
Jde například o tyto pozice:
- Programátoři a grafici webových i jiných aplikací
- Obchodní zástupci a investiční poradci
- Řidiči taxislužeb a spedičních společností
- Vrcholoví manažeři
Vhodnější pro muže
Vzhledem k nevýhodám, které může mít práce na živnostenský list, je zřejmé, že jde o model vhodný hlavně pro muže. Ženy zůstávají podle statistik častěji doma s nemocnými dětmi a ve většině případů také na rodičovské dovolené. Vedlejším efektem švarc systému jsou nižší dávky při nemocenské, ošetřování člena rodiny nebo právě na mateřské, a tak by se ženám tento model nemusel vyplatit.
